Ohlédnutí za rokem 2022 aneb když se plní ty nejdivočejší sny

15.12. 2022Barbora Mikulášková 0 Komentářů

“Limity jsou jen ve tvojí hlavě” říkává moje islandská mentorka Sigrun a letos jsem doopravdy pochopila, co přesně to znamená. A taky že moje hlava je pořád dost omezená a moje fantazie nedostatečná. Dokážeš si představit, že cokoliv, co si vymyslíš, se stane skutečností? Já po letošním roce docela jo.

Když jsem vloni v červenci (2021) kupovala svůj první zahraniční bysnysovej kurz, netušila jsem, jak moc mi změní život. A co všechno se mi splní. Za půl roku, za rok, za rok a půl.

Už nešiju kabelky na zakázku, vytvořila jsem si svoji vysněnou komunitu kabelkářek, který stejně jako tehdy mě pohltilo šití kabelek a batohů. Už nejsem vyhořelá máma na rodičovské „dovolené“, jsem podnikatelka na plný úvazek, která živí celou rodinu a pomyslné rodičovské žezlo jsem předala svému muži, který je doma s dětmi (a který se kvůli mému snu vzdal své architektonické kariéry).

Poprvý v životě vnímám, že jsem v něčem dobrá a co dělám, má obrovský smysl. Už nejsem na podnikání sama, mám úžasný tým, který mi se značkou Šijeme kabelky pomáhá a já se tak můžu věnovat tomu, v čem jsem nejlepší. Tvorbě nových návodů a střihů na kabelky, batohy, cestovní tašky, peněženky, pouzdra, organizéry, obaly na notebooky apod.

V tomhle článku vám nasdílím všechno, co se za celý rok událo. A že to panečku byla velká hromada ušitých kabelek a batohů :).

CO NEJLEPŠÍHO SE UDÁLO BĚHEM JEDINÉHO ROKU?

JE LIBO DO GANGU? NEBO SNAD RADĚJI MEZI MAFIÁNKY?

Vloni jsem vytvořila teď už ikonický kurz Šijeme dál. Letos v lednu jsme na něj poprvé spustily navazující kurz Gang kabelkových závislaček. Jako intenzivní kurz pro opravdové kabelkové fajnšmekry, kteří si chtějí rozšířit kabelkové knowhow ještě o pár úrovní dál. Kteří třeba zvažují si prodejem kabelek přivydělat. Kteří chtějí svoje šití vylepšit o nové frajeřinky. Které úvodní kurz dostatečně neuspokojil :).

Součástí Gangu byla i první víkendová akce, kde jsme se s holkama potkaly a celý víkend nemluvily o ničem jiném než o kabelkách :D. Dopadlo to nakonec tak, že jsme se vydaly na průzkum netkaných textilií do stavebnin. V červenci se povedlo rozjet i druhý ročník Gangu a i druhá víkendovka vytvořila spoustu nových přátelství. Tyhle nezapomenutelné živé akce příští rok nebudu schopná zopakovat a tahle první setkání budou pro mě navždycky výjimečná.

A protože jak člověk jednou se šitím kabelek začne, nemůže přestat. Tuhle cestovní tašku jsme ještě nešily a tenhle střih by se hodil kamarádce, proto bylo potřeba vytvořit další program, kde se budeme moci s absolventy scházet a pokračovat v šití. Protože já už ale kapacitně další kurzy vést nezvládám, vytvořily jsme klubový koncept Kabelkových Mafiánek, který vede moje pravá ruka Bára. A ten název už mluví za všechno :D. První rok jedeme experimentálně a spousta věcí bude potřeba doladit, ale tolik nových střihů!

Shrnutí roku 17 — (holky chtěly tvrďáckej klub, tak ho taky máme! )

MAMI, BYLA JSEM V TELEVIZI!

Hodně humorná situace nastala, když mi na jaře volala Česká televize. Že si přejí mluvit o kabelkách. V pořadu Sama doma. Naživo! Ehm… taky jste si vždycky říkaly, jaký by to asi bylo, kdyby vám zavolali z televize a poprosili vás, ať jim popovídáte o vašem největším koníčku? Tak pozor na to, co si přejete 😀 .

Nejvíc jste se mě stejně ptaly na to, jak na mě televize přišla. A to není žádné tajemství. V prosinci loňského roku jsem totiž sebrala všechnu odvahu, kterou mám, zvedla telefon a zavolala jsem Šárce Rooya Jiřičné, mentorce rukodělců a hlavně ženě, které u nás dokázala vybudovat korálkové impérium neuvěřitelných rozměrů, jestli by mi pomohla lépe uchopit rukodělný aspekt celého mého podnikání a rozšířit ho za hranice mé bubliny a zviditelnit se i jinde. Kde všude má Šárka kontakty nebo co všechno dokáže domluvit, jsem fakt netušila.
Takže jsem takhle jednoho středečního dne vyrazila poprvé sama vlakem do Prahy (a bez dětí!), s obrovskou IKEA taškou plnou mých kabelek na ukázku a samozřejmě s diagnózou “máte angínu a odpočívejte” :D. Celé natáčení byl úžasný zážitek a mluvit v televizi o své vášni, to je opravdický splněný sen. Za těch 8hodin ve vlaku to stálo, angínu jsem pak ale doléčovala několik týdnů.

KDYŽ SE SPOJÍME, DOKÁŽEME VELKÉ VĚCI

Když k nám na jaře přilítly zprávy o válce na Ukrajině, hodně mě to vzalo (koho taky ne, že?). Pocity úzkostí zažíval snad každý z nás. Nevěděla jsem, jak na situaci reagovat, nakonec jsem ale usoudila, že nechci být zavřená doma, tiše truchlit, ale chci jít do akce. Během víkendu jsme s mojí asistentkou vytvořily charitativní akci na prodej střihů. 100% výtěžku jsem poslala Člověku v tísni na pomoc Ukrajině. Že se ale moje komunita spojí a společnými silami vybereme za pár týdnů 117 000kč, netušil asi nikdo.

Důležitou věcí, kterou jsem kolem sebe vnímala, bylo odreagování se od černých myšlenek. Myslím, že dlouhodobě se utápět v pocitech ohledně situace, se kterou reálně nic nezmůžeme, nikomu neprospívá (i když je mi strašně líto, co se tam děje, víc než poslat finanční pomoc, hmotnou pomoc a poskytnout ubytování dvěma rodinám jsem v danou chvíli ve své pozici nedokázala). Co naší psychice ale prospívá, je naopak zaměstnat ruce a chvíli tvořit.
Spojila jsem se proto přímo s organizacemi a nabídla šitou hmotnou pomoc. Se ženami jsme šily nejdříve batůžky dobrovolníkům na hranicích, do kterých jim byly baleny výslužky. Později se ozvala brněnská Vesna, která poptávala látkové tašky, které unesou těžký proviant, který si uprchlíci odnáší. Navíc uprchlické ženy potěší, když vidí, že na ně skutečně myslíme, a ručně šité tašky mohly používat opakovaně. Vyrobily se stovky tašek a já jsem doteď nesmírně vděčná za každou tašku, která byla pro uprchlíky v nouzi s láskou ušitá.

CO NÁM V NAŠÍ KOMUNITĚ JEŠTĚ CHYBĚLO? NO PŘECE PODCAST!

Když moje mentorka Sigrun přišla s miniprogramem, kde nám vysvětlí principy podcastování, řekla jsem si: Haha. Podcast není pro mě, neumím mluvit (moje slovní zásoba se rovná úrovni asi pětiletého dítěte), neumím artikulovat, nemám řečnický styl a vlastně ani nemám témata – co chcete o šití říkat, že jo?

Když jsem pak za 14 dní zoufale obepisovala svoje online šicí kamarádky s prosbou o první rozhovory – Zdenku, napsala jsem taky Lucce Nerdlence. A Lucčina drzá odpověď 😀 mi vyrazila dech. “Nechceš být podcastový duo? O šicím podcastu sním už roky!” . Moje ego to nejdřív těžce neslo, jenže teď už vím, že to bylo nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohla udělat.

První epizoda vyšla 14 dní od první zprávy, kterou jsem Lucce psala, skočily jsme do toho po hlavě. A staly se z nás nejlepší kamarádky. Experiment podcast, který začal jako “proč ne”, nás obě uchvátil natolik, že vlastně celý týdny neřešíme nic jinýho. Ano, jsme na začátku a rozhodně tam máme prostor pro vylepšení, jsem ale neskutečně vděčná, že jsem tenkrát Lucku oslovila a že do toho šla se mnou. Bez ní bych podcastovaní zabalila hned po druhé epizodě. Za natočením jednoho dílu podcastu je totiž tolik práce, která není vidět a v jednom člověku se snad ani nedá zvládnout.

Shrnutí roku 23 — (náš podcast najdeš na všech podcastových platformách, i na youtube. Už jsi nás slyšela?)

Shrnutí roku 15 — Tohle je nadšená fotka pár dní po tom, co jsme se domluvily s Luckou. Musela jsem koupit lepší mikrofon, jenomže ho neumím úplně správně používat 😀 . To se ale naučím 😉

CO JSEM SI TO ZASE VYMYSLELA? UŽ TO NEZVLÁDÁM!

Protože moje plány se rozrůstají každým dnem do nekonečných rozměrů, musela jsem si v létě připustit, že na to prostě už sama nestačím a potřebuji pomoc. S webem a emaily mi už pomáhá Lucka a Danča, ale začala jsem pociťovat, že k sobě potřebuji někoho z oboru. Někoho, kdo se v šití vyzná. A kdo se taky vyzná na sociálních sítích.

Jenže jak se takový ideální člověk hledá? Odsouvá se to na neurčito s tím, že se to vyřeší samo.

A ono jo. Když Inka s Bárou Morávkovou pořádaly brněnský sraz podnikatelek, zvaný odborně networking, nemohla jsem si ho nechat ujít. Protože kontakty jsou pro podnikání ohromně důležité. A taky se ukázalo, že taková setkání mohou být osudová :).
Jako totální neználek jsem zasedla do kavárny mezi asi dvacet podnikatelek, které narozdíl ode mě, vypadaly, že ví, co přesně v podnikání dělají, jsou krásné a sebevědomé. A pak jsem tam byla já. Ujala se mě Bára. Asi ze mě sálalo zoufalství (taky po 5 letech ve společnosti a bez dětí, to udělá svoje), pozvala mě k sobě ke stolečku a bylo to. Už jsme se virtuálně znaly, pomáhala mi tenkrát s přípravou na pořad Sama doma, kde byla o den dřív a všechny svoje zkušenosti mi detailně popsala, abych se bála o něco míň. A já si až doma uvědomila, že přesně takovou Báru hledám. Bára šije. A lektoruje o Instagramu, je tedy na sítích jako doma. Sepsala jsem dvoustránkový dokument o tom, jak jsem “úžasná” a jak fungují Šijeme kabelky a bez jakýhokolik varování to Báře poslala. A světe div se, v srpnu jsme si plácly. Další nejlepší rozhodnutí – mít totiž pravou ruku je neskutečná úleva.

Shrnutí roku 1 — (Bára a Bára. Aby se to nepletlo. A proto se to tak plete 😀 )

DVĚ ČÁRKY? JAKO FAKT?

A teď se pobavíme na můj účet. Nebudeme mluvit o covidovém testu. Ale o tom druhém :D. V den podpisu smlouvy s Bárou jsem totiž pocítila první ranní nevolnost a bylo to. Odpoledne jsem už věděla, že Báru budu příští rok potřebovat ještě o něco víc, než jsem myslela. Bára má sama tři děti a úspěšně podniká, je tak jedna z mála, která s klidem prohlásila, že jako co, že to zvládneme.

Bářina zkušebka se tak nesla v duchu mých šílených nevolností a výkyvů nálad, neuvěřitelný únavy a navíc přirozené neschopnosti zadávat úkoly (za to ale těhotenství nemohlo :D). Jestli ale Bára ustála tohle, zvládneme už společně všechno!

Největší výzva nás ale čeká příští jaro, kdy se má naše třetí princezna narodit. Mám v hlavě už dlouho nastaveno, že moje děti nejsou výmluva, abych se vzdala svých snů. Jsou důvod proto, abych byla tou nejlepší verzí sebe sama. A velkou součástí mě je i moje podnikání. Chci být svým dcerám příkladem a ukázat jim, že když si za něčím paličatě jdou a makají na tom, může se jim splnit všechno, co si jen budou přát. Že nemusí být (finančně) závislé na svých partnerech, nemusí se trápit při studiích v laboratoři (jako já). Můžou. Ale nemusí.

Kdysi jsem měla takové přání. Které bylo ale tak nereálné, že jsem ho úplně vytěsnila. Jenže….

Přání se plní. Když jim jdeme naproti.

Po narození první dcery jsem všechen svůj volný čas (hodinu denně 😀 ) investovala do budování své kabelkové značky. Štvalo mě, že můj muž si může budovat svoji kariéru a dělat věci, které ho baví a dávají smysl pro jeho budoucnost. A já nemůžu. Výchova dětí je samozřejmě důležitá, vnímám svoje děti jako poslání a uvědomuju si, jak důležitý je čas, který s nimi trávím. Nemyslím si ale, že by to mělo být na úkor mé vlastní spokojenosti, mé seberalizace a že bych po narození dětí měla všechny svoje koníčky zamknout hluboko do skříně a jenom vařit, prát a uklízet. Už tehdy jsem si říkala, že svou kabelkovou značku rozjedu tak, že když se mi narodí druhé dítě, půjde na rodičovskou můj muž.

Nedopadlo to přesně takhle. Kabelková značka skončila, už se věnuji jen kurzům. Můj muž odešel na rodičák, až když druhá dcera oslavila první rok. Ale víte co? I to se počítá. Splnilo se to.

S čím jsme ale nepočítali, byl fakt, jak se promění celá rodinná situace. Já mám teď zodpovědnost na všechny finance. A můj muž se musel naučit vařit, musel pochopit, jak se oblékají punčocháče a který legínky jsou merino a který sváteční. Musel se naučit plést copánek a musela jsem mu ušít kolovou sukni, protože bez ní se v princeznovském domě prostě neobejde. Naše rodina je teď ale bez frustrací, které jsem na rodičáku zažívala já. Díky mojí relativně volné pracovní době si teď děti střídáme podle potřeby, aby k tak silným emočním výkyvům nedocházelo. Můj muž se stíhá věnovat i svým koníčkům – práci se dřevem, malování a rekonstrukci našeho stoletého domu.

Do naší rodiny přišel perfektní balanc, který jsme tak dlouho hledali a za který jsem neskutečně vděčná. Opravdu upřímně každý den vstávám a ulehám s pocitem největší vděčnosti, protože vím, že tohle není samozřejmost. Ale taky vím, že to není zadarmo, a taky to není vždycky takhle sluníčkové. Je to ale naše odpovědnost za naše rozhodnutí.

Shrnutí roku 13 — (když nemůže maminka, tatínek dokáže zaskočit úplně všude)

CO U TEBE ZMĚNILO ŠITÍ? ANEB KDYŽ JE V ŠITÍ VÍC NEŽ JEN ŠITÍ

Ten největší aha moment z celého roku přišel letos v září. Je krize, kurzy se neprodávají, všechno zdražuje. Já jsem nešťastná z ranních nevolností, neživím už jen svoji rodinu, ale i svoje zaměstnance. Moje sebevědomí se hodně otřáslo. Ta nejistota s člověkem dokáže pěkně zacloumat. Na radu mojí mentorky jsem se rozhodla zeptat svých absolventek, co pro ně moje kurzy znamenají a co se u nich třeba i díky mým kurzům změnilo. Nečekala jsem víc, než že mají zábavného koníčka nebo že se mají kde zašívat od dětí.

Odpovědi holek mi ale vyrazily dech. Ukázalo se, že šití (nebo jakékoliv ruční práce) jim pomáhá překonat náročné chvíle, které život přináší. Že šitím se dokážeme odreagovat po těžkém dni v práci. Můžeme se znovu cítit užitečné po tom, co jako důchodkyně už nemáme práci a jakýsi smysl se z našeho života pomalu vytrácí. Nebo když přijde zákeřná nemoc, není lepšího léku než zasednout ke stroji a udělat si radost novou kabelkou. Na chvíli zapomenout na realitu a ponořit se do světa krásných látek. Tím, že zvládneme těžký návod na kabelku dokončit, se posouváme dál a dokazujeme si, že na to máme. Naše sebevědomí roste. Máme radost, když nám kabelky chválí okolí. A radost je to nejdůležitější. Tu totiž můžeme zase šířit dál.

Moje podnikání tak dostalo úplně nový směr. Pochopila jsem, že opravdu dokážu dělat svět radostnější prostřednictvím šití kabelek. Že šířit radost z tvoření je moje poslání.

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY NA SÍTÍCH?

MOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ EPIZODY PODCASTU?

ROK 2022 V ČÍSLECH

ze 1741 lidí (na konci roku 2021), kteří mi dali svůj email při přihlášení do kurzů nebo za stažení videonávodu, jsme se vyšplhali na 12040 ! Tak doufám, že jste ty batůžky a kabelky fakt všichni došili, protože tohle je hodně švadlenek a kabelkobatohových nadšenců 🙂
batůžkový minikurz zdarma dosáhl na neuvěřitelných 7793 stáhnutí. I když emaily často padají do hromadné pošty nebo do spamu a je těžké je v emailu dohledat, povedlo se jich určitě našít tisíce! Jsem ráda, že vás střih baví, je to totiž jeden z mých nejobliběnejších střihů a navíc jde ušít celé rodině 🙂
v rámci kurzů jsme uskutečnili 59 živých ZOOM vysílání, což je průměrně víc jak 1x týdně. To je víc, než bych čekala. Taky je to počet večerů, kdy u nás doma s malými dětmi nevládne zrovna harmonická idylka. I tohle k podnikání bohužel patří.
15 úplně nových autorských střihů s videonávody, většina je pouze součástí kurzů nebo klubu. Což je průměrně víc než 1x měsíčně. Natáčení jsou pro mě nejnáročnější činnost, obzvlášť teď, kdy už mě každý zvednutí ze židle bolí a kdy už sedávám dál a dál od stolu (#tehotenskejpupek). Takže tady jsem na sebe pyšná 🙂
614 nových nadšených kabelkošiček prošlo letos mým ikonickým kurzem Šijeme dál. Letos jsme zvládli 3 běhy a teda takový čísla mě pokaždý dojmou, moc si vážím vaší důvěry
natočily jsme 20 epizod podcastu, který začal jako vtípek a díky Lucce se dostal mezi moje největší srdcovky roku 2022
907 odběratelů podcastu po prvním čtvrt roce je totální nechápačka a obrovský vděk, že vás naše amatérské povídání o šití baví :). A dodává nám to sílu podcastovat dál
181 příspěvků na instagramu (většinou dávám stejný/podobný obsah i na FB) a k tomu další hromady obsahu do kurzových skupin, reklam, storiček nebo TikToku. Sociální sítě dnes k podnikání patří, ať se nám to líbí ne. Je to nejjednodušší cesta, jak se s vámi spojit. A vymýšlet obden zajímavé hodnotné příspěvky, to už tak snadný není. Od srpna mi tady dost pomáhá Bára, i tak je to nekonečná mravenční práce, která za pár dní zapadne v moři dalších příspěvků
naše veřejná skupina na FB se vyšplhala na neuvěřitelných 7841 členů. Skoro 8tis kabelkových nadšenců, kteří sdílí svoje fotky pro inspiraci, radí si a chválí se. Pořád jsem pyšná na to, že i v takovém počtu se u nás nikdo nepovyšuje nad začátečníky a krásně si dokážeme pomáhat. Díky všem za tuhle krásnou atmosféru.
909 odběratelů, před 24tis shlídnutí epizod, 4100 hodin sledování. Takový nádherný čísla jsme nečekaly ani ve snu. Podcasty nás fakt baví a jsme moc rády, že vás taky

CO DALŠÍHO SE U MĚ V ROCE 2022 UDÁLO?

založila jsem si Tiktok! A největší úspěch mají přešívací, tzv. upcyklační videa. Což sice těší moje ekologické já, nicméně musím do první trojky probojovat kabelky!

komplikovaně jsem nám zařídila hlídání pro obě děti na jedno odpoledne v týdnu, abychom měli s manželem aspoň občas čas jenom pro sebe. Jenže takhle jsem si ty naše rande uplně nepředstavovala 😀 )

letos jsme poprvý zvládli dovolenou u moře. I když se dvěma mrňatama a těhotná to bylo náročný, jsem ráda, že jsme letěli. Teď se zase dlouho nikam nepodíváme 🙂

měla jsem možnost se zúčastnit velkého hvězdného networkingu s Ingrid Dach, která je mým velkým vzorem. A která mě zachraňuje vždycky, když jsem v úzkých a nevím si rady.

moje mentorka Sigrun letos vydala knihu, která se stala bestsellerem. A sdílí v ní i můj příběh. Na třech stranách. Taková pocta, ještě ted se červenám 🙂

moc jsem si přála být jako všechny ty sebevědomé, nezávislé a krásné podnikatelky, které pracují ze zahrady nebo z pláže. Splnilo se mi to. Nikdo už vám ale neřekne, že soused pořád traktoruje a ruší, včely lítají a děti pořád křičí, rvou se nebo padají a brečí. Takže reálně fakt nic neuděláte 😀 )

překvapení od Gangu – infarktová situace, když během závěrečného vysílání zazvonily holky u mě doma s dárkama, já nepřipravená, nenaklizeno (ne drobný prach, ale bordel všude, takovej ten opravdickej bordelkdyžmámapracuje, jakože dílna vzhůru nohama, neměly si ani kam sednout :D.) A ještě mě to tak rozhodilo, že jsem místo přednášky o střizích celou dobu koktala :D. Na tenhle zážitek ale nikdy nezapomenu. Díky, holky.

osudové netoworkingové setkání brněnských podnikatelek, kde jsem sbalila Báru 🙂

prodloužila jsem si své členství v klubu Momentum u Sigrun. Protože investovat do sebe a do dalšího vzdělávání mi připadá hodně důležité. Obzvlášť v podnikání. Ono to totiž celé není jen o šití, ale taky o celkové nabídce kurzů a návodů, která dává smysl i vám, o milionu dalších věcí kolem, který sama prostě nevymyslím. Jako třeba podcast 🙂

CO SE LETOS FAKT NEPOVEDLO?

natočit epizodu podcastu a nezapnout nahrávání
natočit videonávod a zjistit, že o něj není zájem, tak ho ani nezveřejnit a schovat do šuplíku
poslat email o kurzu jiný skupině a poplést hlavu půlce kurzistům
nasdílet příspěvek do jiný kurzový skupiny
když mi vypršela v srpnu platnost kreditní karty a to je při online podnikání fakt celkem průser, protože nezaplatíte nic 😀
nebo když se mi rozbil mobil a nechodily mi ověřovací autorizační sms, takže jsem nemohla platit, přihlašovat se na ZOOM (přes který se pravidelně s holkama potkávám), nefungovalo dvoufázové přihlašování na sítích, prostě nic

A CO NÁS ČEKÁ V ROCE 2023?

především ve zdraví ustát poslední měsíce těhotenství, porod a šestinedělí. Sama už začínám vnímat, že moje tělo si žádá víc odpočinku a budu muset zvolnit tempo. Což je pro mě strašně těžký, protože mě kabelková práce nabíjí novou energií 🙂 A navíc, nový nápady chodí každý den a nemít možnost je průběžně realizovat, je ubíjející 🙂
pokračovat v kurzech co nejvíc to půjde. Věřím, že s pomocí Báry a mého muže se dokážu vrátit do provozu po malých krůčcích hned po narození miminka, ale člověk míní, život mění. Nechávám si tedy na jaře prostor a vrátím se, až budu připravená. Můj tým nicméně zvládne fungovat i beze mě, proto snad na jaře nějaký ten kurz zvládneme ;).
víc se opřít do podcastu. Prvních 20 epizod na rozjezd jsme si vyzkoušely, je na čase se do podcastování opřít pořádně, nabídnout vám ještě kvalitnější obsah a trochu zamakat i na zvukovém projevu (snad pomůže i fakt, že Lucka se vrátí z Francie a bude mít zpátky stabilní internet 🙂).
splnit si další velký sen. Vydělanými penězi nezištně podporovat smysluplné projekty. Pro rok 2023 jsem si vybrala organizaci, která pracuje na ochraně přírody a životního prostředí. Spojení s přírodou je pro mě a mou rodinu hodně důležité, snažíme se trávit co nejvíc času venku, vypěstovat si co nejvíce potravin a i náš dům je celý z přírodních materiálů. Vidět reálné důsledky klimatické krize mi způsobuje úzkosti. Už jenom představa, v jakém stavu zanecháme přírodu našim dětem, je pro mě děsivá. A věřím, že finance na správných místech dokáží velké změny.
taky pro vás chystáme více vzdělávacích příspěvků a letošní rok zaměříme i na vzdělávání v rámci udržitelnějšího šití. Každý malý krůček, každá malá oprava nebo přešívání se počítá a při tom to může být i super zábava :). Tohle si užiju hlavně já, protože upcyklace je moje hodně oblíbený téma, a mám připravenou velkou hromadu tipů a inspirace.
největší krok pro mě a moji hlavu bude založit opravdové s.r.o. Opravdovou firmu. Vykročit ze své komfortní zóny a postavit se na zodpovědnou pozici CEO (ředitele firmy). Dlouho jsme se tomu bránila, ale už je čas.
A na podzim se vrátit tím největším comebackem v plné síle! Podzim, ten si uš/žijeme!
a na závěr: konečně někde nabrat opět předporodní figuru (pravděpodobně budu muset napsat Ježíškovi, protože jinak fakt nevím 😀 ) a nechat si nafotit reprezentativní fotky, aby i náš web trošku prokoukl
Moje motto na příští rok: S úsměvem se vyhrává, kdo se mračí prohrává 🙂 . (Tenhle citát z filmu slečna Drsňák mě provází už od puberty, ale mám pocit, že příští rok už se třema dětma budu ty úsměvy potřebovat ještě o něco víc 🙂 )

Zkrátka a dobře, tenhle neuvěřitelnej rok si budu navždycky pamatovat.

Nikdy bych to ale nedokázala bez vás a kabelek, který se mnou šijete. Každá nadšená fotka ušité kabelky, každý komentář nebo koupený střih mi dodávají tolik potřebnou energii pokračovat dál a vymýšlet pro vás nové a nové střihy.

Moc vám všem děkuju za podporu a těším se, co všechno společně zvládneme vymyslet příští rok!

Mějte se krásně a ať se i vám plní i ty nejdivočejší sny. Nebojte se si přát. A dělejte si radost.

Vaše Bára